[ATTACK ON TITAN CrackFikce] Škola Hrou

6. dubna 2016 v 10:37 | Brook J. Evanger |  Arina
Ni hao, Gurken.
Další bullshit!
Aneb, za moji nadměrnou produktivitu poděkujte Slečně Lhářce, která mě umluvila, abych přidala další... povídku(?) o svém vlastním malém SnK univerzu.
A... má to ještě horší kvalitu, než předchozí povídka. Brook je neskutečně produktivní, když jde o blbosti, a tato... věc (protože ani povídka se tomu říkat nedá) vznikla, když jsem si přečetla asi deset článků Chechtavýho Tygra. Ano, to Brook dělá ve svém volném čase místo psaní kvalitních povídek.
Na druhou stranu, komu se líbí mírně vulgární násilí, možná se mu bude líbit i tahle povídka. Normálně tento žánr opravdu nemusím... Ale, jak říká Bakuman, autor se musí rozvíjet tím, že zkouší nové věci. Profi autoři. Ehm. Asi bych měla přestat mluvit.
Přeji všechno nejlepší, dlabejte Čínské jídlo, neházejte po učitelích Molotovův Koktejl a...
Zai Jián!

(Z nějakého důvodu přidávám Arinu pramaminku Makinu O.o)



Erwin Smith učil na mnoha školách. Jeho diplom z pedagogiky byl určen na všechny možné typy výučných zařízení - základní, střední, i školy vysoké. Učil na všech těchto jmenovaných typech, dobrých i špatných. Nic ho ovšem nemohlo připravit na školu, ironicky velmi blízkou jeho domovu - školu zvanou Střední Škola Průzkumné Legie. Nevěděl, proč se tak jmenovala, nebo kdo jí pojmenoval, ale jedno bylo jisté - bylo to jménu vskutku na nic. Ministerstvo školství ho však povolalo k tomu, aby na určenou dobu doplňoval místní učitelský sbor jakožto učitel zeměpisu.
V to ráno vstoupil do třídy, hladce oholený, učesaný, a upravený ve svém novém blejzru tmavě zelené barvy s nefritovým odznakem houpajícím se pod límečkem košile, mírně se hrbící v rámu dveří, ze kterého na něj spadla omítka, jejíž členi měli být jeho svěřenci po zbytek školního roku. Pokusil se zavřít dveře visící na jednom pantu, což se mu zdárně podařilo, a přešel k ještě černé tabuli, na kterém byly bílou křídou namalovány genitálie a načmárané jakési slogany. Podlaha pod jeho naleštěnými botami skřípala a vrzala. Hluk pouze přidával k již už tak hlučné třídě, která jako by si profesora ani nevšimla. Erwin trpělivě položil svoje dokumenty na stůl houpající se na dvou nohách a pak si stoupl před tabuli.
"Ticho!" zahřměl tvrdým hlasem, což přimělo většinu třídy, aby zmlkla. Muž je přejel modrým ocelovým pohledem a otevřel ústa. "Žáci, rád bych se vám-"
"Bůůůůůů!" zabučel ze zadní řady jakýsi vysoký mladík s bronzovými krátkými vlasy.
"Fuj!" přidal se k němu mohutný blonďák, který měl snad ještě hlubší hlas než Erwin. "Barbíno!"
"Pošáku!" zaječel brunet s tyrkysovýma očima a odplivl si. "Načančanej blbe!"
"Vidíte tu tretku co má na krku?! Za kolik bych to střelil na eBayi?!"
"Co sakra ty vlasy?! Buzna jedna!"
"To sako má barvu jako moje zvratky."
"Kdo kam dal chlast?!"
"Vypískat!"
"Fůůj!"
Netrvalo dlouho, a letěl první penál. Ten následoval penál druhý, poté sportovní taška, sešit, zápalná lahev, čepice, kožená bunda, deska, a nakonec i vystřelovací nůž. Erwin v tu chvíli už ani nepomyslel na něco tak nedůležitého, jako bylo vyučování, a prchl ven, strachující se o vlastní život. Dveře pod jeho rukama vypadly i z druhého pantu, a když běžel po chodbě, pořád za ním doléhaly posměšky a pokřikování třídy.
Muž vběhl do sborovny a zavřel za sebou dveře. Prudce oddechující se o ně opřel zády a obrátil se na zbytek učitelského sboru. Kolem dlouhého stolu byli nyní rozsazení celkem čtyři lektoři - tři učitelé a ředitelka, dva muži a dvě ženy. Černovlasý muž líně popotahoval z cigarety a pozoroval Erwina temně šedýma očima, zatímco mu brunetka s brýlemi na výrazném nose sedící za ním něco nadšeně vysvětlovala. Naproti nim seděl vysoký zachmuřený muž, který si s podepřenou hlavou četl knihu rozloženou na stole. Poslední byla ředitelka sedící v čele stolu, přísně oblečená blonďatá žena s brýlemi na čtení upírající pozornost na dokument ve své ruce. Když slyšela, jak zapadly dveře, zvedla modré oči.
"Děje se něco, kolego?" zašvitořila a sundala si z očí brýle. "Nemáte náhodou hodinu?"
"Oni… oni…," nedokázal ze sebe Erwin vyloudit slovo.
"Třeťáci?" hádala žena, po jejímž jméně Erwin marně tápal v paměti.
"Ano," přikývl udýchaně nový učitel.
"Sviňáci," ulevil si kouřící muž a opět vložil cigaretu mezi rty.
"Zeměpis, že ano?" naklonila žena mile hlavu na stranu. Zvedla se ze židle a krátkými krůčky, jak jen jí to úzká sukně dovolovala, přišla až k němu.
"A-ano," přitakal profesor.
"Tato třída je velice těžká na zvládnutí," přikývla starostlivě žena. "Ale to máte tak, pane kolego - jak říkal Komenský. Děti je třeba nejdříve zaujmout a potom až vykládat látku. Pojďte se mnou, ukáži vám, jak to s touto třídou pracuje."
S tím otevřela žena dveře a vyšla na chodbu. Erwin spěchal za ní - i když žena vypadala velice silně a odhodlaně, měl pocit, že by ji měl chránit. Rychle ji dostihl a držel se přesně za jejím ramenem, i když měl o dost delší krok než ona.
Změna nastala, když došli ke dveřím, které se zase ocitly v jednom pantu. Byly opět zavřené, ale žena si pouze povzdechla. Otočila hlavu na Erwina a mile se usmála. Pak ale její výraz ztvrdl, a ona plnou silou rozkopla dveře.
"Nazdar, hajzlové!" zařičela a vehnala se do třídy.
"Čau, ředitelská!" zvolala třída.
"Dokážete, vy polointeligentní hovada, natáhnout prezervativ na glóbus?"
Erwinovi spadla čelist téměř až k zemi.
"Co je to glóbus?"
"Právě to vám teď vysvětlí váš nový učitel zeměpisu," zašklebila se žena, popadla Erwina pod paží a stáhla ho s sebou do třídy. "Tohle je von. Jmenuje se Smith a před měsícem ho pustili z lochu. Jestli ho naserete, do jednoho vás podřeže, vy podsvinčata. Právě teď jsem ho viděla, jak ubalil jednu pěstí Permoníkovi - a jestli se ten hnusnej zmetek někdy zvedne, tak já jsem klášterní sestra." Otočila se na Erwina a praštila ho dlaní do ramene. "Tady je máš, bejku. Moc mi je nepocuchej, ale ztřískat je můžeš. Jsou to děcka pitomý, ale učit se uměj."
Následně ho k Erwinovu zděšení objala a několikrát ho praštila do zad.
"Hodně štěstí," špitla mu do ucha, dokud ho nepustila, neukázala na třídu prostředníček, a nevypochodovala ze dveří, odkud na ní spadla omítka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nelogična Nelogična | E-mail | Web | 9. května 2016 v 22:52 | Reagovat

Po dočtení se zmůžu jen na tohle: #prayforerwin
#omítkaisloveomítkaislife
#ředitelskáhype

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama