Týden Lásky - Nagasaki

21. února 2016 v 13:31 | Roxanne I. Flamytail |  Týden Lásky
Hola hou! Jsem tu zpět, s dalším TL! Bohužel, můj kostumizační řádek nad článkem kapituloval (fuck you, Microsoft Edge!), takže musím psát v HTML kódu, a jako obvykle mi to dává dost zabrat.
Nicméně, tady jest další část, o shipu čerstvě pojmenovaný Nagasaki. Tento ship je spíše taková malá kolaborace mezi mnou a mou spektakulární Lhářkou, dávajíc dohromady naše dvě OC do Deadman Wonderlandu, mého lehce psycho japonského Američana Izayakiho Noboru a Lháříkovu Yasashi Akirameru (dlouhé to příjmení O.o Ne jako Červenokostelecký, ale pořád dlouhý). Ani nevím, jak se mi v hlavě vylíhl zrovna tenhle nápad, snad není Yas moc OOC, ale... mě se to upřímně líbí!
V časové ose se to nachází též po DW, aby nebyly zmatky (a dotazy, jak se v DW objevil autobus.)
Jelikož mi už z HTML přechází ošiška kolem, nechám to prostě zde, a pokusím se odněkud zkopírovat rozdělovací linku...
Omlouvám se za ten odporně useknutý konec, ale to jsem se ještě stále pokoušela dodržet wordcount...
Nevermind, snad se bude líbit!



Izayaki rozhodně roztrhl balíček mentolových bonbonů a nasypal si hned polovinu balení do úst. Z ostré pachuti mu vhrkly slzy do očí, ale na to blonďák nedbal. Rychle pastilky rozpustil slinami a rovnou si do úst nasypal zbytek krabičky, kterou následně odhodil za rameno. Když už měl v ústech opět prázdno, rychle sáhl do kapsy pro balení extra pálivých žvýkaček, které během dvou minut rozžvýkal, nasál esenci svěžesti a následně vyplivl.
Zpocenou dlaní sevřel kytici zářivě žlutých petrklíčů - upřímně nenáviděl kýčovitost červených růží - a ještě jednou si narovnal sako. Na sobě měl zbrusu nový tmavě modrý oblek s nenápadnými stříbrnými proužky a černou kravatu s nápadnějšími proužky stejné barvy.
Pohledem sjel ženskou postavu na druhé straně ulice, momentálně otočenou zády k němu. Šedé vlasy měla stažené do vysokého drdolu na temeni hlavy, a i když to zezadu moc dobře neviděl, očividně na sobě měla koktejlové šaty světle zelené barvy.
Ještě jednou si dodal odvahu, zkontroloval svůj dech (který pro jistotu spravil ještě posledním opomenutým mentolovým bonbonem, který našel v kapse) a vyrazil přes silnici. Byl zhruba v polovině, když se drobná šedovláska obrátila čelem k němu. Stydlivě se usmála a zamávala na něj.
Izayaki taktéž zamával, nedávajíc pozor na provoz.
Náhle se šedovlásčin pohled změnil z potěšeného na smrtelně vyděšený.
"Izo, pozor-!" vykřikla.
Blonďák se obrátil. Byl omráčený světlem ze světel velkého vozidla, uši mu naplnil skřípot brzd a náhle ucítil v boku strašnou bolest. Než stačil ztratit vědomí, stačil zachytit pouze něčí křik a troubení…

"Toho debila sejmul autobus," prohlásil nevěřícně Senji. "Toho idiota fakt nefalšovaně srazil autobus."
"Já vím!" zakvílela Yasashi a zabořila hlavu do dlaní. Pečlivě nanesený make-up měla teď rozmazaný po celém obličeji, ale nevypadalo, že jí to v momentální situaci moc vadí.
Oba Deadmani stáli v chodbě nemocnice a čekali, až budou moci vidět Izayakiho. Muž se ještě neprobral, i když doktor prohlásil, že je jeho situace stabilní.
Yas jenom cosi zamumlala a téměř spadla na stěnu. "Je to moje vina," zasténala a promnula si nefritově zelenou ozdobnou pásku přes oko, kterou si nechala vyrobit speciálně na toto rande.
"Kuš, doktor právě vyšel ven," utnul jí Senji a rychle vyrazil do pokoje sraženého Orla. Cestou mávl na doktora a zářivě se usmál na sestřičku, až se drobná žena začervenala.
"Jedno slovo chlape - jak," začal s vyptáváním hned, jak vešel do místnosti.
"Dej mi svátek," zabručel muž na lehátku. Hlavu měl obvázanou kolem dokola a na levé tváři se mu dělala ošklivá podlitina.
"Hrozně moc se omlouvám!" vypískla Yasashi a vrhla se mu kolem krku. Blonďák hekl bolestí, ale nic neřekl. "Je to moje vina!"
"No tak, Yas, to je v pořádku," zavrtěl hlavou Izayaki. "Tyhle věci se občas stanou." Zachmuřil se. "Mě je spíš líto, že jsem ti pokazil Valentýna."
"To není pravda!" protestovala Deadmanka.
"Pardon, že vám do toho vstupuju, holubičky," přerušil je Senji, "ale já to pořád nemůžu pochopit. Jak tě do háje moh sejmout autobus?!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Angella Angella | E-mail | Web | 24. února 2016 v 9:05 | Reagovat

Ahoj Roxanne I. Flamytail,
zaslala jsi mi žádost o SB(spřátelení blogů). Bohužel tě nemohu přijmout. Na tvém blogu jsem nenašla kolonku Affs, SB ani oblíbených blogů, což je pro spřátelení podstatné. Předem se omlouvám za všechna nedorozumění, ale bohužel tě přijmout nemohu.

2 Slečna Lhářka (bývalá Marille) Slečna Lhářka (bývalá Marille) | Web | 28. února 2016 v 16:48 | Reagovat

Izayaki Noboro, tebe rodiče neučili, že než přejdeš přes cestu, máš se rozhlídnout?! xD
Super nápad, drahá Flamytailová! Sice tam není žádná romantika, ale zároveň nám to všem odhaluje další z možností, jak člověk může trávit Valentýna - ve špitále. Sice to není úplně ideální scénář, ale stát se to může, co si budeme povídat. A dokud jsou ti dva spolu, pak by se to dalo považovat za společně strávený svátek zamilovaných, že?
Yasu jsi náhodou vystihla skvěle! S tím litováním toho, co prakticky není její chyba, to je celá ona xD A ty zelené šaty! Kdyby měla Yas sáhnout po šatech, stoprocentně by byly zelené. Protože zelená je love, zelená je life.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama