[MARVEL Fanfiction] Le Název Povídky, kterou jsem ještě nijak nenazvala, ale brzy vymyšlena!

24. ledna 2016 v 13:37 | Roxanne I. Flamytail
Hola hou, Mtigarďané, Roxin spam povídek nekončí!
Tentokrát takové malé nic moc, ale má to jeden důležitý detail - Fortuna na scénu poprvé!
Ano, dámy a pánové, teď poprvé předvádím svou malou, albínovskou Fortunku. Není tam vůbec žádný popis, jak vypadá, takže bych snad mohla přidat ten dotazník, který k ní mám...Další poznámka - tutok je taký malý crossover na povídku Rozpolcená od Miki. Vypůjčila jsem si dvě postavičky - jednoho nesmírně sexy Johna Applegatea, který mi podezřele připomíná Rumlowa a Arianku, která je vlastně hlavní postava celé povídky.
Mnop, snad se bude líbit! Enjoy!
Have fun, be safe, and...
Auf Wiederschreiben!

(Tady máte random L. Ani nevím proč.)

PS: K povídce si doporučuji poslechnout Bílou Vdovu od Wohnoutů, ale je to pouze na vás, do ničeho vás nenutím ^w^ Text nedáá absolutně žádný smysl, ale myslím, že to je schválně ;D



Fortuna nehybně stála uprostřed místnosti, obklíčená ze všech stran.
Ariana se chytla zábradlí u schodů a koukala na scénu s otevřenou pusou. Bělovláska stála naprosto nehybně, hledíc na podlahu. Ruce měla volně spuštěné kolem těla a vlasy jí zakrývaly většinu obličeje.
Nikdo se nehýbal. Jemný průvan tiše pohyboval s pramenem Fortuniných vlasů, jediný důkaz, že žena není socha. Ve veškeré té vřavě byl tento výjev opravdu podivný.
Z kruhu najednou vystoupil vysoký muž. Na sobě měl černé tričko, maskáčové kalhoty a vlasy měl rozcuchané. Mohlo mu být kolem čtyřiceti. Byl tak dvakrát větší než Fortuna ve všech ohledech, a pohledný obličej mu křivil ošklivý úšklebek.
Ariana se zajíkla. John Applegate. Proti němu nemá Fortuna šanci ani náhodou. Vlastně proti nikomu! Vždyť jenom předpovídá budoucnost!
Najednou se Fortuna pohnula. Pomalu zvedla hlavu krouživým pohybem, aby jí z obličeje zmizely přebytečné prameny vlasů a pohlédla na Johna.
Ariana zalapala po dechu. Fortunin výraz byl naprosto prázdný. Oči měla jako dva obrovské narůžovělé talíře a obličej naprosto klidný. Nebyla v něm špetka emocí, nic. Jenom oči, růžové jako plátky syrového masa.
Několik ostrostřelců bezděky ucouvlo, ale Fortuna se nedívala na ně. Upírala pohled na Johna, kterému jeho samolibý úsměv zmizel z obličeje jako smytý vodou.
"Už jsem o tobě slyšel," prohlásil a udělal k ní jeden krok.
Fortuna neodpovídala. Z rukávu jí do dlaně sjela lesklá nevelká dýka.
"Máš docela pěknou historii, ty i ten druhý," pokračoval John. "Fakt, z těch fotek jsem málem hodil šavli."
Žena opět mlčela a nehnula brvou.
"Ale když na to dojde, jsi stejně majetkem Hydry," odfrkl si John. "Tvůj malý výlet s okamžitou platností končí. Takže ti dávám možnost - půjdeš se mnou dobrovolně, nebo ne?"
Bělovláska mlčela.
Vysoký brunet pokrčil rameny a opět se ušklíbl. "Doufal jsem, že to takhle dopadne."
Narovnal ramena a pozvedl ruce, zatnuté v pěsti.
Fortuna přenesla váhu z jedné nohy na druhou a udělala nepatrný krok do strany. John její pohyb zkopíroval, připravený udělat další. Fortuna udělala ještě jeden váhavý krok, který okamžitě zopakoval.
Ariana si zakryla oči. John jí rozseká na malé kousíčky. Jak by mohla vyhrát?
Najednou se Fortuna pohnula jako blesk. Zapérovala nohama, odrazila se a rozeběhla se k Johnovi, který na ní opařeně zíral. Její nohy se téměř nedotýkaly země. Z druhého rukávu jí vyklouzla další dýka, kterou se okamžitě rozehnala. John měl sotva šanci uskočit, než k němu vyrazila druhá ruka. Následoval rychlý sek seshora, který jen tak tak odrazil předloktím. To už ho ale málem zasáhla druhá dýka, která švihnutím putovala k jeho žaludku. Rychle uskočil dozadu, aby neměl přes břicho šrám. Fortuna se rychle otočila, a jednou rukou, sevřenou kolem násady nože šla po jeho žebrech. Následně rychlým švihnutím odrazila jeho ruku, kterou se jí snažil udeřit do obličeje. Tím jí dal výbornou šanci rychle ostřím přejet po jeho předloktí.
John zařval, a vrhnul se po drobné ženě. Ta však už znala jeho pohyby, a tak pro ni bylo lehké se rychle vyhnout, uštědřit mu políček a další řez přes druhé předloktí.
Rychlou otočkou se od něj odtrhla a stanula na druhé straně kruhu, který tvořili vojáci.
John zanadával a změřil si Fortunu nenávistným pohledem. Ta se na něj podívala opět tím prázdným pohledem, z kterého všem běhal mráz po zádech.
Ariana si promnula oči. Nemohla uvěřit, co se tu právě stalo. Fortuna Johna naprosto převálcovala, ale… jak? Vždyť jí osobně říkala, že v bojových umění je nejlepší Natsha!
"Ty malá, slizká…" zuřil John.
"Jsi hrozně předvídatelný," naklonila hlavu ke straně Fortuna. Její hlas v sobě nenesl žádnou emoci ani barvu. "Ale to jste všichni…" S tím se široce rozkročila a pozvedla ruce s dýkami.
John přimhouřil oči. Pozvedl ruku a rychle jí máchl nad kruhem. Ariana nevěřícně sledovala, jak se zvedl několik centimetrů do vzduchu. Následně jí ústa vypadla z pantů, protože muž zmizel. Na jeho místě byl jen prázdný vzduch.
Fortuna se však nenechala vyvést z rovnováhy. S malým povzdechem zavřela oči a nakrčila čelo. Chvilku stála nehybně, jakoby studovala vzduch, a pak se rychle, jako zmije, ohnala dýkou. Ozval se bolestný řev a na podlaze přistála krůpěj krve.
Fortuna se ošklivě pousmála, ale oči neotevřela. Chvilku byla opět nehybná, než se znovu rozmáchla. Tentokrát byl řev mnohem agresivnější a krve víc.
To už muselo Applegatea velmi naštvat, protože následně se Fortuna pohnula mnohem rychleji, a tentokrát se připojila i druhá ruka. Poté se začala pohybovat celá. Hýbala se jako vítr, kroužila, dělala otočky, vlnila se jako had a sekala jako šílená. John ji ani jednou nezasáhl - byla prostě příliš rychlá. Jakoby znala každý jeho pohyb, ještě předtím, než ho udělal, a to i bez zraku.
Posledním úderem, vysokým kopem, ho Fortuna poslala do stěny, do které udělal nepěknou otlačeninu, následujíc ošklivé prasknutí. Když spadl na zem, konečně se objevil.
Ariana si zakryla ústa rukou. Jeho tělo bylo téměř celé pokryto šrámy a řeznými rameny. Zbytek byl pokryt podlitinami a tvořícími se modřinami.
Bělovláska se narovnala. Mělce oddechovala a čelo se jí perlilo potem, přesto ale nevypadala, že by potřebovala přestávku.
"Zvládnu to třeba celej den," zamumlala a zastrčila si za ucho pramen vlasů. Rychlým krokem k němu vyrazila a zastavila se sotva metr od jeho ruky.
John po ní hodil nenávistný pohled, ale o nic se nepokusil.
"Chci, abys něco vyřídil svým páníčkům," přimhouřila Fortuna oči a přidřepla si vedle jeho obličeje. "Je tu jistý důvod, proč Alexander Pierce vydal nařízení, že pokud subjekt Y-34, zvaný Fortuna, vydá jakékoliv známky odporu, nebo přestane poslouchat rozkazy, musí být okamžitě utracen." Jemně přejela Johnovi po krku dýkou, ale opatrně, aby ho nepořezala. "Řekni jim, že ať za mnou pošlou kohokoliv, skončí naprosto stejně, jako teď ty. A pokud se někdo jenom dotkne subjektu X-35, zvaného Winter Soldier, přijdu si pro něj." Zvedla oči od Johnova krku a zadávala se mu do očí. "Řekneš jim to?"
Muž jí plivl do tváře.
Slina, stékajíc jí z čela, Fortunu nezarazila.
"Ale ano, řekneš," zašeptala Johnovi do ucha. "Protože jestli ne, poznáš z první ruky, co přesně se stalo těm cílům z fotek." S tím se zvedla a šťouchla do ležícího muže špičkou boty. "A teď vstávej a vypadni. A ty svoje kašpary si vezmi s sebou," ukázala na zbytek vojáků rozestavěných kolem. Většina z nich byla pobledlá, ne-li přímo zelená.
"Nejsi člověk," zachrčel na ní John.
Fortuna se k němu obrátila se svým podivným pohledem.
"Ale kdo z nás je?"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Miki, "Ségra" Miki, "Ségra" | E-mail | Web | 24. ledna 2016 v 14:17 | Reagovat

Tak to se ti povedlo ;-) John dostal pěkně na frak. Dobře mu tak :-D
Fortuna se mi začíná líbit čím dál tím víc :D Už se těším, co udělá příště ;-)  :-D

2 Kristina Belmont Kristina Belmont | Web | 24. ledna 2016 v 17:11 | Reagovat

Fortunka, mé milované zlatíčko! Už jsem někdy podotkla jak je úžasná?
Doufám, že to snímaly kamary, protože bych to chtěla vidět. Je snad jasný, že je blbej nápad bojovat s někým, kdo vidí budoucnost....

3 Roxanne I. Flamytail Roxanne I. Flamytail | 27. ledna 2016 v 11:05 | Reagovat

[1]: Já mám spíš na Johna takovej malej crush >w> Hrozně mi připomíná Rumlowa nebo Johna Winchestera ze SPN (jop, jsem taky na starší chlapy >w<)
Ach, děkuji! *Fortuna se uklání*

[2]: Jé kujíí! >;w;< Dělám, co můžu... Dovedeš si představit, jak těžký je psát za Buckyho? @__@ Totální Mordor, kámo!
Yass, já taky >w> Představuju si to dost epicky XD Ano, ano, "Unbeatable Clairvoyant" se jí neříká jen tak!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama