Glosa - Příběh Jedné Deštivé Noci #2 (Kill me, pls)

30. ledna 2016 v 14:55 | Brook J. Evanger |  Spektakulární Společné Glosy
Ni hao, okurky.
...
Kill me, pls.
Ne, vážně. Zabijte mě. Prosím. Rychle, protože tahle věc už mi pomalu rozpouští mozek zevnitř. Nedokážu s tím dál žít. Zabijte mě.
Anyway! Ještě, než se vám tady rozpláču, vám přinesu nějaké lepší intro.
Ta druhá část je ještě větší mindfuck, než předtím. Opravdu mám chuť tuhle glosu vzít a omlátit jí někomu o obličej (autorce...), ale asi se ovládnu. Shout out spoluautorkám, které to berou s humorem, ne každý je takhle tolerantní XD Myslela jsem, že se na mě vrhnou jako sarančata, ale prokázaly (aspoň dvě ze tří), že si Full-Time Savage opravdu nezaslouží...
I když jsou spoluautorky fajn, neznamená to, že tato povídka ano. Nechť je to pro všechny výstrahou, ať nesepisují nedohraná RPG. Shit, to teď vyznělo hnusně O.o Oprava: Klidně to sepište, ale pak si to nechte od někoho nezúčastněného přečíst. To, co je jasné vám, nemusí být jasné čtenářům. A pokud vám tři ze tří spoluautorek jasně řeknou, že je to blbost, prostě to nesepisujte.
(Důkazy - komentáře u předchozí glosy:
Autorka 1 - Giuru: "Já jim říkala, že je to blbost, a oni to dokonce sepsali."
Autorka 2 - Suri: "...toto [povídka] je opravdu jedna z největších hovadin, co jsme kdy spolu napsaly."
Autorka 3 - Marketa Kaki: Vysloveně neřekla, že je to blbost, ale podporuje mě v glosování, takže to beru stejně ^w^)
Cha cha, bude ze mě Naomi Misora...
Anyway, desátá hodina odbila, já si jdu jako správný katolík psát se svojí formou sociálního života, tak se mějte!

Brook - oranžová
Rox - červená

Mindfuck zde, glosováno pod perexem.

([Na rytmus "Fa-fa-fabulous!"]
Fu-fu-fuck my life!)



Lara zůstávala v klidu. Vždyť ví přeci víc než dost. Nepotřebuje nikam utéct. Mellisy se opravdu nebojí. Ano, pravda. Lara se Mellisy opravdu nebála. Ještě to ještě nevěděla, co přijde. Nečekala cokoliv z toho, co se bude dít…nebo že by ano?
(TECHNICKÁ PAUZA. Co přesně Lara ví? Před tak šesti minutami potkala pravděpodobně dospělá žena svou spolužačku ze základní školy. Připomínám, že ani já po třech letech odloučení od své třídy už zapomínám, kdo kdo byl. Pak jí sleduje - posmívá se jejímu psychickému zhroucení - předstírá zeď - vyslýchá, že si o sobě Melissa myslí, že je příšera. Já nevím, jak vy, ale já bych tou dobou už mizela za druhým rohem.)
Mezitím, co Lara dumala, Mona měla jiné starosti. Starosti s tím, jak nespadnout (Ha! Je to tady! Opilost!). Na chvíli ztratila rovnováhu, ale pak to zase srovnala (Toho osmýho panáka sis neměla dávat… Vidíš, jak to dopadá…). Mona se zazubila a neměla daleko do smíchu. Pořádně nastavila Mellise svůj obličej.
"Mellisa…Jakpak se vede, vrahu?" pověděla a zavrčela. "Vzpomínáš na ten den? Na tu válku? Měla jsi zabít Eliase a, ne mě zničit! (WTF)" zakřičela a kopla Mellisu do břicha (Jop, to taky dělám. Jen tak mezi řečí kopnu někoho do břicha.). "A ty jsi kdo?" podívala se na Laru.
"Pffff…" bylo všechno, co Lara uraženě pověděla. (Cože? Takže si to tam přihasí Half-Face s LED žárovičkou místo oka, nakopne její starou spolužačku do břicha, a Kráva udělá Pffff…?) (Jak bych to řekla já - demence největšího ražení.)
Mellisa si chtěla vymyslet nějakou výmluvu, proč okamžitě musí odejít (Nekopl ji náhodou někdo do žaludku? Nebo to se mi jenom zdálo?)(Ach ty bludy, sestro…). Cítila to. Nechtěla, aby se to stalo. Začala cítit ostrou bolest v hrudi podbřišku. Samozřejmě, už je čas. Musela utéct hned. Buď hned, nebo už nikdy. MĚSÍČKY!!!
"Musím jít!" rozkřičela se Mellisa a snažila se utéct. Bolest ji ale rychle dostala (Ha! Konečně si uvědomila, že jí někdo nakopnul do břicha!). "Mono, Laro, nic nechápete!" zakřičela ještě, když klečela na zemi. "Potřebuju Ibuprofen!!! A Kotex!!!"
Mona s Larou si jen odfrkly a Lara si ještě k tomu založila ruce v bok. Mona se následně zase ušklíbla. No jasně. Tak ona tvrdí, že nic nechápou. Vždyť ony chápou všechno. (Trochu mrchy, ne? Nepomoci sestře ženě v nouzi… V kabelce přece nějaký ten tampon schovávat musí…) Mona chtěla svou pomstu. Lara jen…co vlastně Lara chtěla? Těžko říct: možná jen naverbovat někoho do řad (Do jakých sakra řad?), možná jen kamarádku. To už se nikdo nedozví…
"Zesílila jsi nebo tě prokleli?" zeptala se Mona stále s úšklebkem. (Co je zase tohle za slint?)
"Nechce se mi o tom mluvit," pravila Mellisa rezignovaně a vyčerpaně. ([ABSOLUTNÍ ZÁCHVAT SMÍCHU] ODPOVĚĎ ZA TŘI TISÍCE MILIONY DOLARŮ!)
Vypadalo to, že se Mona chystala odejít. Lara byla dopálená. Nemůže přece jen tak odejít. Nemůže tady jen tak Mellisu nechat. Laře se to zkrátka nezdálo fér. Moně to bylo fuk. Taková už byla. ([bezradně kroutí hlavou] Končím. Končím, vážení. Končím.)
"To ji tady necháš tak ležet? Co úmluva, Mono?" zeptala se Lara, když si prohlídla jak Monu, tak Mellisu. (CHA! Mona je křižovatkový démon! Jenom netuším, proč deal přeložili jako úmluvu…)
Mona se zasmála. Přišlo jí to směšné. Mellisa jí přišla směšná. Lara jí přišla směšná. Všechno tohle jí přišlo směšné. (Mě přijde směšná tahle povídka.) Dala si jednu roku v bok. Právě se chystala vmést Mellise do ksichtu, co si o ní myslela. (Tak to je vážně drsná. Na to ale tu LEDku nepotřebovala.)
"Za těch pár let ses docela změnila. Mě vyhodili z vojny a prokleli mě. Teď je ze mě něco jako Satanova poddaná nebo tak něco (Kristý, utekl ti někdo z departmentu.)," Mona vzdychla. "Jaká úmluva? Co já vím, co jí je?" (Ahá, už tomu rozumím! Mona byla v Andělských Zástupech, a když Michael padnul, ze zástupů utekla a stala se Křižovatkovým démonem… Melissa s ní udělala úmluvu a teď jí za to trhá na kusy pekelný pes! Všechno jasný!) (…jenom mi do toho nějak nesedí ta Lara.)
Lara se praštila dlaní do čela. To nemůže myslet vážně (Bohužel, myslí… pokud máš na mysli tuhle povídku.). Mellise se náhle změnil výraz na naprosto kamenný. Potutelně se usmála.
"Řekněte: Chcete dnes zemřít?" pověděla strašidelným hlasem. "Řekněte, chtěly byste nějaký drogy?"
"Já? Ne, díky. Nemám náladu," řekla Mona a prohlédla si své nehty. (Slečna Tsundere-Jsem-Úplně-Úžasná-S-LEDkou-Místo-Voka)
"Jsme jedna krev," prohlásila Lara s vážným výrazem, když se podívala na Mellisu. (what. What. WHAT. WHAT THE FUCK IS HAPPENING.)
Mellisa se rozesmála jako maniak. V tu chvíli by si ji každý spletl s šílencem. Vytáhla z kapsy nůž a začala se jím prudce ohánět. Ignorovala jak Laru, tak Monu. Jako by tam nebyly. ([ABSOLUTNÍ VÝTLEM NA DRUHOU])
"Ale ovšem že chcete! Každý chce zemřít mou rukou! Ptám se vás: Chcete dnes zemřít, vy děvky?! (Cha! Jedenáctiletá autorka použila slovo "děvky"! Páni, Rox, ona je tak úžasně cool!)" rozkřičela se Mellisa.
"Nechceš nás zabít," opakovala nevěřícně Lara, když se vyhýbala noži. ([kontroluje předchozí rozhovor] Po kom to opakovala?)
"Děvka? Nevím, kdo je tady děvka, Melliso!" zasmála se Mona. "Laro, co teď uděláš? Nemám náladu se tady s tím děckem hádat," prohlásila dále poněkud znuděně. (Resting bitch! Tak cool!)
Mellisa se popadla za hlavu a začala se mlátit do stěny (Teda, ne, že bych jí nepodporovala, ale… CO TO SAKRA DĚLÁ). Ta věc musela vypadnout z její hlavy (Mozek? To spíš autorce…). Už toho měla dost. (Já taky, ale to nikoho nezajímá…) Když to Lara spatřila, vykašlala se na Monu a přeběhla k Mellise. Lara už měla dost Mony a bála se o Mellisu.
"Pst! Ty si zalez do díry a tam zdechni, tohle je práce pro mě!" pravila hrdinně. (To je vážně hrdinské… Říct někomu, ať si zaleze do díry a chcípne…)
Mona se chystala prohlásit, že když to tak chce, tak fajn, ale když se rozešla, do něčeho narazila. Zakroutila hlavou a podívala se, do čeho to narazila. Do prdele ([MAXIMÁLNÍ NEKONEČNÝ ZÁCHVAT SMÍCHU ČIRÉ ŠKODOLIBOSTI, RADOSTI A HISTERIE] [Vytírá si z oka slzu] Bacha na pořadí a znění vět, má milá! [chechot]). Tohle není dobrý ([chechot] Ale je…). Pravda, tohle opravdu dobré nebylo. Vlastně to bylo naprosto špatný. Právě proto se Mona otočila jako na jehlách (wot O.o Proč pořád míchá ty přirovnání?) a začala utíkat. Pak uslyšela obrovský řev. Rozeběhla se přímo Do prdele!
[Dojde k pultíku s nápisem NASA. Odkašle si, urovná si kartičky, a nejistě přejede očima dav novinářů] S nesmírnou lítostí vám musím oznámit, že mise zvaná Příběh Jedné Deštivé Noci na Uranus skončila… Neslavně. Jeden z hlavních astronautů, Mona Ledvočko se totiž dopustila fatální chyby, která měla za následek… Zničení Urana.
"Kurňa! Hej vy dvě! Máme společnost!" zakřičela na Laru a Mellisu, které se tam mezitím muchlovaly.
Hned jak to Lara slyšela, popadla Mellisu za ruku a táhla ji za sebou. Nemůže ji tu jen tak nechat (Velice dramatické, ale… od čeho tam utíkají? Proč by měly utíkat? Tahle povídka nedává vůbec žádný smysl…). To prostě nejde. Lara byla dobrá kamarádka (Ze základní školy. OK. Víte co? Já to balím. Tohle je taková blbost, že…). Mellisa se stále snažila bojovat sama se sebou. Křičela u toho samé nesmysly. Některé k sobě, jiné k Laře. (A co se sakra zase děje s ní? Je to vlkodlak? Má problém rozdvojené osobnosti? Má měsíčky? What the hell is happening?!)
"Melliso! Teď není čas na bojování se sebou!" zakřičela Mona, až jí to málem urvalo hlasivky. "Laro, pusť ji! Pokud ji to ovládne, mohla by to s naší pomocí zabít!" vymyslela Mona chytrý plán. (TAHLE POVÍDKA NEDÁVÁ ŽÁDNÝ SMYSL!)
"Co? Ne! Nic nechápeš! Já vás všechny zabiju!" vyděsila se Mellisa tak hrozně, že kdyby byla ze skla, rozpadla by se na střepy. (Neskutečně půvabné přirovnání, ale… je opravdu nezbytné?) (Mimochodem, jak to, že je zase "normální"?) (A ten její záchvat mi až podezřele připomíná mého oblíbeného Mnicha… Genkaku, co sem lezeš? >.>)
"Musíš to vydržet, u mě s tím něco uděláme, dáme ti vložku-ah-" začala Lara, ale Mellisa se jí vyškubla.
Mellisa se zahleděla do dálky. V tuto chvíli věděla, že buď uteče, nebo někdo zemře. Nechtěla, aby kvůli ní někdo zemřel. Prohodila něco v tom smyslu, že prostě musí utéct a už se chystala provést svůj plán útěku (what). Lara měla jiný plán. Nehodlala Mellisu nechat utéct. Nehodlala ji nechat si ublížit. Hodlala ji podporovat. Toto nemůže dopustit pro změnu ona (what na druhou). Lara se otočila na Monu.
"Teď. Ji. Musíme. Podporovat!" křikla na Monu statečně, i když sama byla jen člověk. (Tohle. Nezní. Hustě. Tohle. Zní. Jako. By. Měl. Tvůj. Počítač. Astma.) (Mimochodem, lidi jsou všichni, ne?)
"Klídek Mell," zazubila se Mona a vyskočila na střechu (Na jakou střechu? Na čí střechu? Jak dokázala vyskočit deset metrů? Co se to do háje děje?!). "MELLISO!!!" křikla, když viděla, že Mellise je to všechno očividně jedno. "LARO! Chcípnout nebo přežít?! DO PRDELE! (Hm, ten jeden pokus o zničení Uranu asi nevyšel… DO URANU A JEŠTĚ DÁL!) Jseš jenom člověk, ty máš co říkat!" naštvala se Mona po chvíli na Laru a zavrčela. (Ehm… co je v tom případě Mona? Křižovatkovej démon není takhle blbej…)
Lara se velmi urazila. Prý jenom člověk. Uraženě si odfrkla. Člověk. Možná, že je člověk. Ale určitě je lepší zachránce než Mona. (Určitě mají spoustu času na urážení se, když tam na ně čeká obrovská pr*el, kterou má vlkodlačice Mellisa zabít…) Mellisa se mezitím nervózně roztřepala.
"Já to nezvládnu! Už jsou to roky, co jsem se dokázala alespoň trochu ovládat!" řekla naprosto zoufale Mellisa. (Vlkodlačice. Sto procent.)
"Budeme ti pomáhat," ujistila ji Lara klidně.
"A skončíte jako mrtvoly!" rozkřikla se Mellisa na pokraji zhroucení. "Urana nejde zastavit!"
"Věř tomu," pověděla Lara ještě předtím, než se magicky teleportovala na střechu. ([I JUST LOST MY SHIT] CO SE TO TADY DO HÁJE DĚJE?! O CO TADY JDE?! JAKÝ MÁ TAHLE POVÍDKA SMYSL?! CO MÁ ZA ÚČEL?! ZABÍT VŠECHNY MOJE MOZKOVÝ BUŇKY?! [LOST HER SHIT TWICE])
Mellisa koukala na Laru jako na něco naprosto nenormálního ([Vydýchává se] Hele, ty jseš vlkodlačice, a tamhleta má v oku žárovku. Je to normální?). Je to vůbec normální? No, koukala na ni přesněji jako na nějakého růžového mluvícího poníka (Fanynky My Little Pony. Jenom do mě.).
"DO PRDELE! Jděte se vycpat!" zakřičela Mona a vrhla se na monstrum. "SAKRA!!!" zařvala, když jí monstrum utrhlo nohu ([Not Bad Meme] Tak takhle se přesně chovají lidé, když jim utrhnete nohu. Úplně přesně. Pamatujme na Erena.), "BĚŽTE!!! Užijte si to!" prohlásila mezi výkřiky bolesti. (Hele, to předchozí muchlování jim přeje i Mona…)
Monstrum jí mezitím urvalo levou ruku. Mona se zazubila ([LOST HER SHIT THREE TIMES ALREADY] Na co? Na co se kvalitní pisálci snaží popisovat pocity, pohyby, bitvy, emoce, když pak přijdou tyhle individua a zplodí tohle?). Když zemřít, tak s parádou. Tak se to přeci dnes dělá (Ehm, ne. Nedělá.). Monstru se Monin obličej nijak zvlášť…nelíbil. Jestli něco, tak jej ten úšklebek možná více rozzuřil. Monstrum se rozhodlo, že už má hry dost a tak jí utrhlo hlavu a části odhodilo na zem. Byl toto ale opravdu Monin konec?...
Ano. Byl. Teď si, drahá povídko, sbal svých pět švestek, a odejdi z internetu. Navždy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Giuru Giuru | E-mail | 30. ledna 2016 v 16:30 | Reagovat

*umřela* Fajn. Jestli Tě to tak moc trhá srdce, tak to nečti, no každopádně.. Vidíš, co pubertální dívky v nespavostidokážou zpatlat..

A to, cos napsala že má žárovku v oku.. To mi připomělo včerejší RP! xDD *podruhé umřela* Děkuji za zlepšení nálady.. fakt díky :DDDD A pómlouvám se Tvým mozkovým buňkám za utrpení.. A poslední poznámka..
SMYSL TO NEMÁ!

2 Suri Suri | E-mail | Web | 31. ledna 2016 v 14:17 | Reagovat

Pro Svatého Satana!
*Umřela smíchy*
Holky vy jste super! xDD LED žárovička! XDD Vy si z toho děláten totální prdel a já se vám nedivím. Je to super xDD
A tohle "povídkový RPG" teda smysl nemá!
A sorry za zničení Tvého mozku, to jsme fakt nechtěly :'D

[1]: Souhlasím s Tebou XD

3 Marketa Kaki Marketa Kaki | 31. ledna 2016 v 14:44 | Reagovat

Ale to RP je sepsané! Jenon je nedosespsané! XD takože, budeš mít zase možnost zabíjet tvoje mozkové buňky... :D my jsme zlé. Ale alespoň je sranda! Umíralajsem XDDD

4 Brook J. Evanger Brook J. Evanger | 3. února 2016 v 1:51 | Reagovat

[1]: Hele, já když glosuju, tak jsem jako pes... Zakousnu se a nepustím... I když mi to trhá zuby.
Já vás chápu, taky po nocích píšu/kreslím kraviny...
No, nějak mi to záření nejde do hlavy... Pigment v oku není schopný přírodní fosforescence, ne? O.o
Děkuji za kompliment, doufám, že ti ty nadávky na autorku (tvojí kamarádku...?) nevadily ^w^
Buňky mávají, říkají, že už to rozdýchaly, těší se na další část ^w^

[2]: Kdyžtak Svatý Crowley, když už... XD
Děkuji ^w^ Jsem ráda, že tě to pobavilo.
Mozeček je v pohodě, neboj XD Jsem docela zdevastovaná, ale dostanu se z toho XD
Mimochodem, promiň za tu nepřiměřenou agresi u tebe na blogu q.q

[3]: Super! O.O Další části = další glosy! Nakopněte pořádně autorku, od čtvrtku mám volno, tak ať mám co glosovat! XD
Děkuji ^w^

5 Hanka Hanka | Web | 4. února 2016 v 11:46 | Reagovat

Asi jsem úplně blbá, ale nechápu, o co tam jde. Kolik je těch postav? Co se tam s nima děje? :-D

6 Mirenia Mirenia | Web | 15. dubna 2016 v 20:10 | Reagovat

Tahle část je nějaká mimo ne? Asi se zeptám autorky, o co přesně v tom příběhu šlo. Jinak glosa super. I tuhle si vytisknu :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama