Projekt - Mary Sue vs. Brook Evanger - (Ne)Klišenoidní Upíři

25. října 2015 v 10:20 | Brook J. Evanger |  Mary Sue vs. Brook Evanger
Ahoj děcka!
...hádejte, co je dneska za den! Nevíte? To nevadí, ono to stejně není nic moc... Brook a Rox je oficiálně patnáct let lidských! (v přepočtu asi tisíc dvěstě let Asgardských)
A k této slavnostní události zahajuje Brook nový projekt. Já vím, já vím, ještě jsem ani neskončila ten minulý (prakticky ho ani pořádně nezačala >///<), ale tenhle plánuju už dost dlouho.

(Já, Rox, a parta Mařenek/Mary Sue autorek)

Jen tak okolo...

Všichni jistě víte, co to taková Mary Sue je. Pro mláďátka-začátečníky; Mary Sue je postava která je ve všech phledech dokonalá. Jak říká wiki:

Mary Sue je termín používaný pro fiktivní postavy, které jsou celkově nesympatické, idealizované a obecně nemají přespříliš zajímavý charakter.
Termín je používán především v kontextu s fanfikcí, kde je tato postava originální. Autorům takovýchto povídek se pak hlavně v anglickém fandomu říká "suethoři". Termín Mary Sue může být používán pro postavy obou pohlaví, ale v případě mužské postavy se také používá označení Gary Stu, Murray Stue nebo Marty Stu. Řídce se používá též pohlavně neutrální termín Airy Ooh.

Co říkám já? Marys, nebo jak se jim často říká v češtině, Mařenky, jsou zlo. Jsou to postavy, které mají tmavě modré vlasy do pasu, žlutomodré oči, plné rty barvy třešní a výrazné lícní kosti. Nos bývá často nezmiňován, takže chodí po světě jako Voldemort. Jsou vysoké, hubené, mají dlouhé končetiny, a přes fakt, že mají čtyřicet kilo, i podprsenku velikosti G. Všechno oblečení (které autorky velice rády a s vervou popisují) je černostříbrné, přesně jim padne, a často jsou díky nim čtenáři považovány za děvky.

Charakterově Mařenky obzvláště miluju. Jsou často šikanované, odsuzované a rádi se utápějí v depresi a sebelítosti. Autor samozřejmě hned v další větě za "Oh, všichni lidi, které jsem kdy milovala, jsou mrtví!" napíše, že se z toho samozřejmě dostaly, vyrovnávají se s tím, jsou silné, nelitují se, a jdou dál. Autor do prvního odstavce samozřejmě napíše, jak hrozně milé, stydlivé, průbojné, drzé, pacifistické a cholerické jsou (většinou si, stejně jako v předchozí větě, všechny absolutně protiřečí), což jim dává možnost chovat se v jedné chvíle jako Xena; Princezna Bojovnice a v další plakat nad tím, jak moc je bolí kolena z toho, že spadly ze svých xxx metrových podpatků.

Kdyby tyto postavy byly napsány dorbými autory, nevadily by mi. Protiřečí si? Ano, ale po dlouhém character developmentu. Pamatujme na Acháju, která se na začátku první knihy ani nemohla strachem podívat do očí své čtrnáctileté nevlastní matce, a na konci třetí sekala hlavy jako na jezdícím páse.

Bohužel, tyto postavy jsou psány x-náctiletými autorkami, které se nemůžou přenést přes to, že nedosahují své vize dokonalosti. Proto tvoří všechny tyhle mrňavé zrůdičky, které jsou všechny naprosto stejné, ale přesto je autorky bezmezně milují a všude je cpou. Protože o co je zajímavější psát/číst o dokonalé šestnáctileté holce a jejím příběhu nemůžu-se-rozhodnout-mezi-dvěma-upíry, než o nevyrovnaném pološíleném geniálním vysokoškolákovi, který se s pomocí nezjistitelné vražedné zbraně zkouší zabít všechny zločince na světě a stát se Bohem? (Ano, teď mluvím o té odpornosti Upíří Deníky a srovnávám jí s Death Note) (Než se do mě pustí všechny faninky Démona Srabatoreho, zkoušel to někdo z vás číst? Já ano. Zvracela jsem ještě dva dny potom.)

O co půjde?

Jelikož jsou obětmi Mary Sue většinou upíří (děkujeme ti, TVD a filmové zpracování Twilight, že jste nám pomohli zplodit Enoby), rozhodla jsem se, že do své verze Mary Sue přidám právě tyto malé chudinky. Upíry mám totiž vážně ráda a vážně mě štve, jak je všichni tak příšerně romantizují.

Ale co je základ? Napíšu Mary Sue povídku. Ano, vážně. I když jsem "tady máte další kapitolkuuuuu~" už odrostla, chci to zkusit znovu. Chci, aby moje povídka byla Mary Sue se vším všudy, s podprsenkou velikosti K, korzety, kříži, depresáctvím, odsuzováním, vzdycháním, vyznáním lásky po dvou spolu strávených minutách, erotickými popisy typu "a bylo to přesně takové, jak to popisují v knížkách", nepotřebných dialozích, předváděním příšerné mainstream pop kultury a všech dalších úžasnostech, za kterými se mi zavřely dveře, jakmile jsem se rozhodla, že budu psát nedokonalé postavy.

Tohle by se ale, bohužel, brzy omrzelo. Jasně, je to všechno fajn, ale já si ráda dám pauzu. Proto bude mít tenhle projekt i druhou stránku. Napíšu příběh o upírech tak, jak bych ho napsala normálně. Začneme na úplně stejných bodech a uvidíme, jak se příběh bude vyvíjet v různých podobách. Tenhle příběh bude zahrnovat nedostatky financí, strach o rodinu, pohrdání postupně vyvíjející se v přátelství a lásku, naději, beznaděj, ofiny, házení oblečených lidí do van plných ledové vody, exorcisty, Rusy, komickou žárlivost, žhavé popisy zkopírované z DeaviantArtu (hej, aspoň vám nelžu, že jsem to napsala já...), vyhazování nepotřebných informací, prostě všechno, od čeho se mi dveře otevřely, když jsem se rozhodla, že budu psát nedokonalé postavy.

Jak to bude probíhat?

Jako každá jiná povídka. Jako maličká Mary Sue autorka napíšu kapitolu o dvou úžasných upírech a jejich lásce. Pak tu samou kapitolu napíšu jako normální autor o dvojici rusko-amerických upírů s psychickými problémy a jejich snaze spolu vyjít.

Neříkám, kdy či jak přesně to bude vycházet, protože sama nevím. Jelikož tímhle článkem tak trochu prokrastinuji literární analýzu V for Vendetta, a další tuna úkolů čeká v záloze, uvidím, co se dá dělat. Psaní Neklišoidních mě však absolutně pohltilo, už mám pět stránek, a to se ještě ani nezjistilo, kdo je kdo. Hm... Na druhou stranu, Klišenoidní jsou taková osina v zadní části těla, že se mi je nechce ani psát... Mám půl stránky a už je nesnáším...

Tak mě napadá, že pokud si tohle nějaká ta MS autorka přečte, určitě mě bude chtít ukamenovat... Nevadí! XD

Chtěla bych k tomuhle projektu ještě dnes přidat nějaký další články (minimálně Rozcestník, a, jako správná MS autorka, i Postavy), uvidím, jak se to vyvrbí. Zatím hail G košíčkům, sebeobětování, upírům, Mary Sue, mému ubohému mozku a...

...Zai Jián!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kristina Belmont Kristina Belmont | Web | 26. října 2015 v 17:28 | Reagovat

Dude.... Já Upíří Deníky sledovala a nejsou špatný. Knížky jsou něco jinýho a Damon je náhodou dobrá postava. Upíry mám též hodně ráda.
Každopádně jsi SEBEVRAH. Psát Mařenky... Ble :-! Každopádně mě zajímá jak se to vyvrbí :-D

2 Brook J. Evanger Brook J. Evanger | 31. října 2015 v 11:58 | Reagovat

[1]: Já neříkám nic o seriálu (u posledního dílu jedné série, který mi ukázala kamarádka, jsem řvala jako najatá T-T).
Mě zase knižní Damon připadal jako sexuálně frustrovaný nevybouřený teenager O.o A jako žárlivá hysterka, která musí mít všechno, co jeho bratr... Ono spálit ty knížky není zas tak špatný nápad XD
Upíři jsou super! O.O
No, já doufám, že se u toho nezabiju XD Snad se ti to bude líbit, první kapitola by měla přistát zítra :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama