Deníček Pisálka, Který Zrovna Nemá Nic na Práci

24. září 2015 v 3:42 | Brookie Cookie |  Info, Výkecy, atd....
V poslední době nic nepíšu. Vážně. Heh, co? Já zapomněla na pozdrav? Promiňte a Ni Hao, okurky!
No, jak jsem řekla, v poslední době to jde s mým psaním vážně do kopříku. ALE! Mám v hlavě spoustu nápadů, mezi nimiž je i jistý projekt, který chci rozjet někdy tenhle/příští/přespříští týden (znáte mě a data -.-"). Taky jsem přemýšlela o soutěži, Mary Sue Challengi, a samozřejmě...
ARINA SE VRACÍ!
Řekla jsem si, že přestanu plakat nad rozlitým mlíkem bitým harddrivem a holt tu supermegahyperúžasnou první část první části šestý kapitoly napíšu znova. To neznamená, že hon za penězi nepokračuje. Na tom harddrivu je spousta věcí, který si nenechám sežrat, prakticky skoro tři roky mýho života, ale musím se sebrat (stoická póza a pohled à la Permoník Rivaille na mrtvole Titána).
Taky jsem si řekla, že Arinku docela překopu. Ztratila jsem papír s rozvrženými kapitolami, takže si to budu muset rozvrhnout znovu, což bude mít za následky hardcore zvrhnutí děje. Ach jo.
Taky jsem přemýšlela o něčem jako jsou pro původní seriál OVAy, tedy krátké příběhy, které trochu vysvětlí postavu/vztahy atd. Prakticky mě ale napadaji samé kraviny, takže až uvidíte povídku, kde Rivaille lítá kolem s Belgickým Ovčákem zakousnutým do šunky, vidíte, co se děje v mé hlavě.
Tohle všechno je ale bohužel zatím ve hvězdách. Zatím mám pár usmolených řádků a scéneček, které potřebují asi desetkrát přepsat. Proto vám přináším tuhletu blbůstku, kterou jsem sepsala o neplodném večeru. Je to nahlédnutí do mého nezajímavého živůtku, který bývá semtam trochu zmatený. Jsou to jenom dva dny, ale stalo se toho docela dost, takže pouze přeju dobré počtení a...

Zai Jián!

PS: Tohle píšu na hodině historie, místo toho, abych si četla o sociálním Darwinismu O.o Jsem to ale rebel!



16. 9. - Den Fascinace

Jako normálně jsem byla na hodině angličtiny. Zrovna jsme probírali letní eseje (který, v mém případě, dopadl docela dobře). Učitel nám právě na tabuli ukazoval různé ukázky špatného/dobrého textu, já hltala informace a tzv. peanut gallery dělala kraviny jako obvykle. V tom - zrada! Konec hodiny! I když mám angličtinu opravdu ráda, hned jsem všechno shrábla do tašky s tím, že když přijdu do učebny fyziky brzy, možná budu mít čas na psaní Reader Insertu pro Rox.
Když jsem byla zhruba v polovině hrabání, ozval se hlas z peanut gallery, jestli máme domácí úkol. Učitel odpověděl, že máme opravit a přepsat eseje, které nám rozdal, a přečíst jednu kapitolu z V for Vendetta. Co udělal Broočík? Okamžitě vytáhl novelu a jala jsem se hltat jednu ze svých nejoblíbenějších kapitol vůbec.
Jak to dopadlo? Místo jedné kapitoly jsem jich za ten jeden den přečetla šest, a tak málo jenom proto, že mě ségra a kamarádka Nicole drasticky od novely odtrhly (a taky končila první kniha a já nechtěla zklamat pana učitele T-T). Jinak, doma jsem těch šest kapitol přečetla ještě jednou, pátou kapitolu asi ještě třikrát. Do té novely jsem se zamilovala. Až jí dočtu, pravděpodobně se ozvu s recenzí, ale doté doby... Remember, remember, the fifth of November...



[Info: V jako Vendeta je původně britská desetidílná komiksová série napsaná Alanem Moorem a převážně ilustrovaná Davidem Lloydem.
Děj je zasazen do dystopické budoucnosti Spojeného království. Tajemný maskovaný revolucionář říkající si "V" usiluje o zničení totalitní fašistické vlády, přičemž však vykonává i osobní krevní mstu.
Příběh se roku 2006 dočkal zfilmování. Ve filmu V jako Vendeta si hlavní role zahráli Hugo Weaving a Natalie Portman. Režie se chopil James McTeigue. Sám Alan Moore film odsoudil.
Zdroj: Wikipedie]

17.9 1/3 - Den Zrady

Opět angličtina, tentokrát se bavíme o šesté kapitole V jako Vendetta a Brook svítí nad hlavou obrovský nápis !SPOILERY! zatímco Brook se usmívá jako měsíček na hnoji. Když se lidi baví, co se asi stalo V, nápis nad hlavou naroste do gigantických rozměrů, stejně jako můj úsměv. Všichni po mě po očku koukají, protože stačí jediné moje slovo a celý zbytek první knihy je vyspoilovaný. Hehehe.


Naštěstí, tohle moment zrady není. Ten nastal až potom, když jsem se zeptala, co je další hodinu.
Tum dum dum!
Tělocvik.
Srdce mi spadlo až někam k Tartaru. Podívala jsem se na sbe. Měla jsem na sobě školní uniformu (košili a kostkovanou sukni), kterou mám šanci si převlíknout, ale... Ty boty. Ze zásady si přezuvky na tělocvik nenosím, stejně cvičíme venku a smrdí mi kvůli nim taška. Navíc ani nemám na přezouvání čas.
No, kdyby se vás někdo ptal, který idiot obíhal hřiště ve vytahaném tričku se Skyliners, poněkud volných legínách a šedo-bílých botách na klínu, víte, koho máte vyhmátnout.


17.9 2/3 - Den Ne-Nosebleedu

Další zrada přišla, když jsem oběhla dvě kolečka. Jelikož jsem, debil, dýchala pusou, totálně jsem si spálila trubku vzduchovodnou (XD) a sliznici v nose. Takže jsem pomaličku chcípala, spálenou držku, vyvrtnutý kotníky a třeštící hlava ze studenýho vzduchu.
Tu najednou - co je to za zvláštní pocit ve spáleném nose? Že by nosebleed?
Abych to vysvětlila, štamgasti vědí, že mám celkem slabé žilky v nose. Ne tak slabé, jako je měla moje mamka, ale dost slabé na to, abych při čtení pikantních lemonků spustila mírný potůček krve z nosu. Stává se mi to docela zřídka, ale když už, je to docela divný. (Teď už ne tak moc, od té doby, co mi jistá kamarádka přestala posílat polonahého Chrise Pika, už to tak nějak přestává XD)
V tu chvíli jsem si uvědomila, že pokud mi ten nos začne krvácet, mám dokonalou možnost úniku. Pořádně si tu krev rozmažu pod nosem, přiběhnu k učitelovi a fííí, mám omluvenku.
Ale co udělal troll nos? Nezačal krvácet. Ani trochu.
Takže jasně. Když si čtu o tom, jak se Reader-chan líbá s Mellem, klidně provedeme Nyagárské vodopády, ale jakmile fakt potřebuju, aby mi žilky zachránily zadek, klidně to nechají plavat. A pálí. Kvůli chladnému vzduchu.

None of this makes sense.

17. 9 3/3 - Den Zrodu Dýdžeje Fru Fru

Teď se trochu vrátíme v čase - z poslední dvouhodinovky tělocviku do páté hodiny fyziky. Ten den jsme měli opravovat testy (já dostala osmnáct z dostupných dvaceti dvou bodů - celkem fajn), ale to jsme měli hotový za pět minut a učitelka potřebovala opravit nějaký písemky dvanáctý třídy. Co to znamená pro nás? Freizeit!
Zrovna jsem rozběhla VPN a stáhla appku YouTubu, kde nahrávání potřebuje tak polovinu času jako na netu. Naneštěstí se mi o prázdninách stratily sluchátka, a učitelka je na hluk a "nedělání školních povinností" dost háklivá, tak jsem si místo Supernatural Parody pustila několik ztlumených videí Marka Crilleyho.


[Info: Mark Crilley is an American manga creator and children's book author/illustrator. He is the creator of Miki Falls, Akiko, and Brody's Ghost. He is also noted for his instructional videos for drawing on YouTube in various styles, including manga-styles. He was at one point an English teacher in Fukushima, Japan, as well as Taiwan.
Překlad: Mark Crilley je americký kreslíř mangy a autor/ilustrátor knih pro děti. Je autorem děl Miki Falls, Akiko a Brody's Ghost. Je také autor youtubových videí, tutoriálů. Tutoruje v několika stylech, i v manga-stylu. Byl také učitelem Angličtiny ve Fukušimě, Japonsko, stejně jako v Thajsku.]

Zjistila jsem, že pan Crilley nemá ve videích jenom originální artwork, ale i originální hudbu. Zdroj jeho úspěchu? iOS appka GarageBand. Mě se okamžitě rozzářila očička a představila jsem si, jak dělám soundtracky pro OCéčka. Naneštěstí ale už končila hodina, takže se Broočík rozeběhla na Španělštinu.

~~~Time Skip~~~
~~~Záběr Na Brook, která se plahočí se zvrtnutými kotníky a hořícími dutinami do autobusu ~~~
~~~Autobus odjíždí~~~
~~~Brook a Rox přicházejí domů, Brook padne na postel a umírá~~~


Když jsem se dostala domů, okamžitě jsem spustila App Store, že si GarageBand stáhnu. Jo. Jasně. To jsem totiž nevěděla, že GarageBand je placená. Nadšení tak nějak opadlo, ale! Můj zrak zavadil o sympaticky vypadající appku Auxy, kterou jsem si stáhla - za zkoušku nic nedám, kdyžtak jí vymažu, no.
To se ale nestalo. Vlastně, neplánuju, že se to někdy stane. Auxy je geniální software, a kdo mě stalkuje na Facebooku, ví, že poslední dva posty se skládají z mých začátečnických kidů. Za víkend jsem se s tou mrškou ale naučila pracovat, takže brzy očekávejte soundtracky!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kristina Belmont Kristina Belmont | Web | 2. října 2015 v 17:42 | Reagovat

Toho Pinea bych ti měla znova poslat co? :-P

2 Brook J. Evanger Brook J. Evanger | 4. října 2015 v 6:38 | Reagovat

[1]: Opovaž se, Kristýno! (joooooo... XD)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama